Beskydy s Croozerem
První letošní letní dovolená nás nasměřovala na kola.
Znojemsko
A tož jsme vyrazili otestovat vozíček za kolo Croozer do naročnějších akcí než je náš pravidelný okruh Obřany-Bílovice nad Svitavou – lesní cesta Šumpera – Maloměřice – Obřany. První cíl byly rovinaté pláně Znojemska. Vyrazili jsme z Jaroslavic do Rakouska – Wulzeshofen – Laa and der Thaya – Hevlín a zpátky do Jaroslavic.
Cyklostezka dobrá ale ne pro vozíček, dost děr, tu a tam štěrk a navíc poměrně rovina. Moc jsme se neunavili, Kryštofa jízda po 1.5h přestává bavit tak jsme na další den zvolili jinou taktiku.
Velký Javorník
Přejeli jsme do NJ a vyrazili z Veřovic na Javorník.
Je to sice do kopce ale o to větší zábava. Jen pár kilometrů ale bez aut a v lese, za hodinku jsme byli nahoře, řádně utahaní jsme si dali zasloužené pivo a kyselicu a pozorovali padáčkáře kerak se v nepatrném větru snaží odstartovat. První skončil na smrčku odkud mu ostatní pomáhali za pomoci pily. Další 83-letý paraglajdista, sic!, napotřetí odletěl a krásně si to plachtil dolů do údolí. Evidentně je lepší tento sport začít provozovat ve vyšším věku, kdy následky pádu mužou být tragické nicméně člověk má už alespoň leccos za sebou.
Na vrcholu právě dokončují novou rozhlednu, hora je rázem rozpoznatelná odevšad, však i Zuza ji už spolehlivě identifikuje. Zřejmě teĎ bude nahoru chodit ještě více lidí, ale co, lepší jak sedět doma. Jízda dolů nám pořádně zahřeje brzdové destičky a my po pouhých pár hodinách máme pocit aktivně prožitého dne. Nuže kam dále?
Pustevny
No jistě, z Ráztoky na Pustevny, chatu Mír a zpět. Kopec je táhlý, na spodní stanici vleku u Velké sjezdovky odpočíváme, svačíme a venčíme Kryštofáka. Do sedla ale dorážíme svěží a tak jedem konečně objevit bájnou chatu Mír kam jsme se v zimě už několikrát nedostali. Nebudu napínat, léto situaci nezlepšilo. Kolem profi sběračů borůvek s hřebeny sjíždíme stále níže, pochyby o správnosti trasy rostou nad únosnou mez, tak se asi po 5km obracíme zpět.
Na chatu už to nebylo daleko, o to ale větší klesání, snad jindy. Namísto Míru berem zavděk hotelem Skalíkova louka. Nádherné místo, nicméně hotel má už své nejlepší časy za sebou. Vevnitř to smrdí zatuchlinou a štiplavým cigaretovým kouřem, pivo jen z lahve, není divu že jsme jedinými zákazníky. Domácí borůvkové knedle ale mají výtečné.
Cesta dolů už probíhá bez problémů takže jsme za chvíli opět řádně utahaní zpět u auta.
Lezení ve Štramberku
Babička důchodkyně se s námi uvolila jet dopoledne do arboreta a pohlídat Kryštofa, zatímco my mohli trochu polozit. Tož to bylo fajne. Zase jsme po dlouhé době šáhli na skálu.
Lysá hora
Náš hlavní cíl, nejvyšší hora Beskyd na sebe nenechal dlouho čekat a v pátek jsme vyrazili. Z parkoviště v Papežově jsme vyjeli po parádní asfaltce jen s minimem aut (na kopci se právě budují dvě chaty tak jsme potkali pár domíchávačů). 8.5km stoupání (cca 700m) se nám daří ukrajovat docela rychle a za hodinu a půl jsme na vrcholu.
Unavení ale spokojení. Kryštof rozebírá a ochutnává malou kamenou mohylku, my místní pivo. Odpočíváme a povalujeme se na dece a už se těšíme na sjezd. Ten je velmi příjemný a překvapivě rychlý, Kryštof ho celý prospí, což je ideální.
Cestou zpět ještě ve Vyšní lhotě v místní rybárně kupujem zepár pstruhů na sobotní oběd a jedem dom.
Lezení na Kružberku
Nazítří si berem sebou oba prarodiče a jedeme na Kružberk na skály, synátora předáváme na hlídání a lezem několik místních klasik. Slunko paří ale jsme rádi za chvilku volna.
Kompletní fotogalerie
Mapa