Ádr
Vinetou, Bakchus a Mník
Tak jsme využili svátku Cyrila s Metúdem a tudíž prodlouženého víkendu a vyrazili do Ádru. Morálové lezení po uzlících a dětských hlavičkách zvládal nejlíp Milan a tak nás postupně vytáhl na několik věží. Začali jsme starou cestou na Vinetua, prý lehkou spárou a pak komínem do nitra skály a odtud komínem doprava na štand pod vrcholem. Krátká poslední délka s klíčovým místem, dnes už notně prošoupaným rajákem za VIIa a už se kocháme pohledem z věže na vršky ostatních skal.
Starou cestu na Bakchuse jsem se jal táhnout já, no cvakl jsem první erárku kousek nadlezel a v sokolíku došly síly čí morál a já slézal dolů. Nastoupil opět Milan a nakonec se, potem zmočený, probojoval přes klíčové místo, převislou spáru VIIa nad kruhem. Poté co se člověk dostane nad něj do dvojspáry je vyhráno a po sérii vhemzacích a třecích pohybů se proplazí kolem druhého kruhu na vrchol.
Abych si i já něco vytáhl, prošli jsme se trochu skalním městem a vystoupali na Mníka cestou za IV. Lehoučké, zajištěné a krásně borovicově voňavé.
Milenci
Večerní oslavy se nějak rozbouřily a protáhly takže další den nebylo sil ni morálu. No vylezli jsme se Zuzkou za Milanem a Radkem první délku cesty Přes Fichtli na Milence VIIa a raději slanili dolů a prošli se po skalním městě. Radek s Milanem nakonec vylezli sérií vnitřních komínů a závěrečných rajbáků až na vrchol téhle se 120m nejvyšší věže Ádru.
Větrná
A protože morálu notně ubylo, přesunuli jsme se v pondělí do Království, po delším hledání jsme přelezli Větrnou. Na vršek jsme vylezli Kokšovou cestou a ještě vyzkoušeli Umlaufův traverz. Pěkné cesty, dobře zajistitelné, spousta hodin, suků a smyc.
Odpolední pastva na borůvkách a knedle v hospodě jen završily podařený víkend.
Kompletní fotogalerie
