Skialp Rysy, Vysoká
Tak jsme se konečně dostali na skialpy i do našich milých Tater. Páteční večerní příjezd na Štrbské pleso, povinné pivo ve Furkotce a převoz drožkou na Popradské pleso. Pak ještě krátká veselice v hospodě a šup na kuťě.
Výstup na Rysy
Ráno jsme vstanuli pohodově v 7 a po osmé už stoupáme na pásech vzůru Mengusovskou dolinou. Ve stínu je chladno (ranních -18°C) a jak vystupujem výše začíná i lehce foukat takže ke slovu přicházejí i kukly.
Strmý výšvih, v létě zajištěný řetězy překonáváme s lyžema na zádech o polici níž než vede letní cesta. Potom už jen pohodový výstup k chatě pod Rysmi a do sedla Váha a kousek po planince na hřeben. Tu necháváme lyže a na mačkách dolézáme na vrchol Rysů. Kocháme se výhledy na Ľadové štíty, Vysokou, ďábelský Červený žlab.
Na vrcholu je plno, poláka potkáš všude, ne tak na jejich nejvyšší hoře. Sjezd v ufoukaném sněhu není nejpříjemnější, nicméně v sedle váha už je zníh dobrý. Pod řetězy nás zaujme stopavedoucí z jakéhosi sedýlka na hřebínku mezi Žabím koněm a Rysmi. Opět nasazujem pásy a vyrážíme. Závěrečný žlábek je trochu strmější cca 40°, sníh tvrdý, sem tam zmrzlá plotna či krusta. No nějak se sešuchtáme dolů a pak už po planinkách zpět za Zuzkou, která otočila v půlce a rychle na pivo na Popradské.
Odpoledne nějací unaveni všichni na hodinku usínáme, pak už je čas na pingpongový turnaj (pořadí Zuzka, Libor, Peťa), biliárový turnaj a pak už jen čekání kdy se vrátí naši spollubydlící Tom s Lukinem. Jejich tůra byla o poznání extrémnější, výstup na Rysy, sjezd SZ žlabem k Mořskému oku, kolem Mnicha přes Charubinského vrata zpět do česka a dlouhou oklikou přes Hlinskou dolinu na Koprovský štít a dolů na Popradské. Přijíždějí až za svitu čelovek v 9 večer, značně znaveni.
Výstup na Vysokou
Další den vyrážíme o deváté do Zlomisek, kolem Ošarpanců do Dračího sedla a Centrálním žlabem Vysoké na její vrchol.Sluníčko svítí a i přes mrazy je teplo tak jdem až ko Dračího sedla jen v tričku. Pohoda.
Nahoru na vrchol lyže, po zkušenostech s včerejším nepříjemně tvrdým sněhem, nebereme. Výhled z vysoké je famózní monstrózní. Vítr žádný, lidi tež ne. Parádní vrcholový den. Seběhnem žlabem pak sjezdík z Dračího sedla parádně rozježděnou krustičkou kdy člověk neví, co příjde. Prašan se bohužel nekoná, jak by taky když 3 týdny nesněžilo.
Pod Ošarpancema necháváme Zuzku jet s klukama na chatu a ještě provádíme fakultativní výlet do Rumanovské doliny a pak už dolů. Na pivo a pudink a na lyžích po cestě k zastávce električky. Za 0.50EUR se svezm na Štrbské k autu a uz jen odřídit 4h do Brna. Pardon, samozřejmě nevynecháváme zastávku na salaši Krajinka za Ružomerokem. Tamní kyselici a haluškám se nedá odolat.
Kompletní fotogalerie
Mapa