Moab

 

Moab

Potrénovali jsme tedy a plni odhodlání vyrazili další víkend do 450 mil vzdáleného Moabu v Utahu na Castleton. Pod věží je tábořiště (primitive campground) bez vody zato se suchým záchodem, kde po půlnoci rozkládáme své karimatky. Lidí je tu dost, Castleton Valley je dost populární a roční doba ideální. Věž solitérně stojí na vrcholu kužele jakoby se loudala za zbytkem společnosti na faře (The Rectory – Priest and Nuns).

Koeficient krásy je hodně vysoko (přísně symetrická samostatně stojící kolmá věž viditělná zdaleka) tak se zatoulala i na 50 classic climbs of North America. Klasická cesta nahoru je Kor-Inglass route, podle reportů s OW délkou za 5.9 a pískovcem pokrytým calcitovou vrstvou klouzající jak stupy na Hřebenáči. Volíme tedy North Chimney. Na nástupu jsme druzí, tentokrát bez tápání. Následujem partu holek z Colorada. První délka 40m délka je pěkná kolmá až převislá dvojspára. Jištění jde založit spousta, jen je ho tam potřeba vytáhnout a naštelovat, což ubere sil ale nakonec je to pak skoro celé na rybu (poctivá 5.8ka). Trénink v gymu se dost hodil.

Read more

Beskydy s Croozerem

Beskydy s Croozerem

První letošní letní dovolená nás nasměřovala na kola.

Znojemsko


A tož jsme vyrazili otestovat vozíček za kolo Croozer do naročnějších akcí než je náš pravidelný okruh Obřany-Bílovice nad Svitavou – lesní cesta Šumpera – Maloměřice – Obřany. První cíl byly rovinaté pláně Znojemska. Vyrazili jsme z Jaroslavic do Rakouska – Wulzeshofen – Laa and der Thaya – Hevlín a zpátky do Jaroslavic.

Cyklostezka dobrá ale ne pro vozíček, dost děr, tu a tam štěrk a navíc poměrně rovina. Moc jsme se neunavili, Kryštofa jízda po 1.5h přestává bavit tak jsme na další den zvolili jinou taktiku.

Velký Javorník

Přejeli jsme do NJ a vyrazili z Veřovic na Javorník.

Je to sice do kopce ale o to větší zábava. Jen pár kilometrů ale bez aut a v lese, za hodinku jsme byli nahoře, řádně utahaní jsme si dali zasloužené pivo a kyselicu a pozorovali padáčkáře kerak se v nepatrném větru snaží odstartovat. První skončil na smrčku odkud mu ostatní pomáhali za pomoci pily. Další 83-letý paraglajdista, sic!, napotřetí odletěl a krásně si to plachtil dolů do údolí. Evidentně je lepší tento sport začít provozovat ve vyšším věku, kdy následky pádu mužou být tragické nicméně člověk má už alespoň leccos za sebou.

Na vrcholu právě dokončují novou rozhlednu, hora je rázem rozpoznatelná odevšad, však i Zuza ji už spolehlivě identifikuje. Zřejmě teĎ bude nahoru chodit ještě více lidí, ale co, lepší jak sedět doma. Jízda dolů nám pořádně zahřeje brzdové destičky a my po pouhých pár hodinách máme pocit aktivně prožitého dne. Nuže kam dále?

Read more