Jih Thajska
Tak jsme kol 10.30 vystoupili z busu na nádraží pro turisty u Krabi, odkud jezdily jen předražené tuktuky a úslužní thajci se snažili naplánovat další pobyt pasažérů. Příznačné je, že pět minut předtím zastavoval bus na nádražíčku, kde vystoupilo celé thajské osazenstvo autobusu a odkud navazuje spousta levných upravených pickupů Sawnthaew (z busu do centra za 20B). No, blbí zápaďáci (taky farangové, westerns).
Wat Tham Seua
Tuž jsme odešli pěšky k 4km vzdálenému Wat Tham Seua (Tyger Cave Temple) – chrámu v tygří jeskyni. Byla neděle, všude spousta thajců, z ampliónů zněly motlitby, po stromech poskakovaly opice, ve stáncích voněly levné pochutiny. Obešli jsme celý chrámový komplex, viděli cely mnichů vyzděné pod jeskyními převisy, jeskynní svatyně a nakonec jsme se po více než 12 stech schodech místy i 40cm vyškrábali v poledním hicu potem splavení na vrchol skaliska ozdobeného sochama Buddhy a malými svatyněmi. Krásné místo, krásné výhledy na východní roviny s plantážemi banánů, kokosu, jižní nedozírné plochy Adamanova zálivu a západní vápencová skaliska. Rozeznali jsme město Krabi i náš dnešní cíl, zrovna deštěm zahalené Railey.
Z chrámu jsme se nechali svést na motorce do asi 10km vzdáleného centra Krabi (75B/os). Parádně jsme se najedli na místním bohatě zásobeném trhu a kolem 4 jsme nasedli na Longtail loďku do Railey East (150B/os). Opustili jsme záliv hustě zarostlý lesi mangrovníku a postupně se blížili k majestátným skaliskům tyčícím se nad Railey. Loď poskakovala až poletovala na vlnách a hlavně Zuzka se těšila až vystoupíme na pláži Railey East.
Railey/Ton Sai
Lonely planet nám radil, že ze čtyř pláží v oblasti Railey – East, West, Pra Nang a Ton Sai jsou první tři okupované drahými resorty a pro nás baťůžkáře/lezce že nejvhodnější je Ton Sai. Cesta tam je poněkud krkolomější, snad i proto se téhle pláži standardní turisté vyhýbají. Přístupy jsou tři a všechny žádají určité úsilí.
- za odlivu je možné obejít skalisko mezi Railey West a Ton Sai po pobřežních neskutečně ostrých skalách
- za světla lze po zablácených fixních lanech přelézt přes asi 50m džunglí zarostlé skalisko – naše nejčastější cesta, ke konci vedoucí pod převisy Ton Sai Wall okupovanými lezci.
- džunglí z Railey west, kolem Diamond Cave asi 800m do sedýlka (tak 200 m.n.m.) a dolů do Ton Sai
- zvláště pokud se tůrista vláčí s krysou, je možné zaplatit loďku co asi za 150B převeze tůristu těch 15min.
Celé Tonsai má příjemnou, přes den klidnou atmosféru bungalovů, a barů, které po setmění ožívají. Tady je místo kde bydlí prakticky všichni lezci, tady se konají večerní party na nichž voní tráva, míchají se houbové koktejly a kouří opium. Ve skutečnosti to, možná díky teprve nastupující sezóně, není tak žhavé, nicméně na jídelňáku to mají. Každou noc měl některý z barů párty ať už s živou hudbou, pečeným kuřetem zdarma nebo jen akčními cenami.
Celá oblast Railey je takový ráj na zemi. Kromě lezení jsme tady jen tak zevlili, lelkovali a četli si.
Kajak
Vyrazili se sea kajakem na blízký ostrov Ko Poda a ve vlnach dřeli proti větru zpět na Happy Island a Ton Sai. Šnorchlovali ve vodách mnohem bohatších na roztodivné druhy ryb zároveň však korálově chaběji vyzdobených, než byly šelfové vody Kho Tao.
Pláže a jeskyně
Prováděli jsme průzkumné výpravy za lezením přes nádhernou pláž Pra-nang s ostrovem Happy Island a dechberoucími krápníky visícími nad mořem, ke stěně Etcher Wall nad obrovitou skalní věží Thaiwand. Prostoupili jsme za světla čelovky prostornou jeskynní po bambusových žebřících na druhou stranu věže, k vyhlídce na celé bělostnými plážemi lemované Railey a slaněním jsme se z jeskyně podívali k úpatí stěny Thaiwand Wall.
Laguna
Pronikli jsme po strmých blátivých a klouzavých stezkách vybavených fixními lany až k laguně propojené podzemním kanálem s mořem a tudíž za přílivu plné vody. Opuštěné místo, kam se po lanech odváží jen malá část turistů. Vychutnávali jsme ticho přerušované občasnými skřeky opic, smaragdovou zeleň vody, klid.